RNDr. Zdeňka Mrlíková

Zoologie a ekologie
Sídliště pod Ralskem 563, 471 24 Mimoň, Czech Republic
       
Tel.: +420 603 399 487       E-Mail: jan.toth@worldonline.cz   
 FOTOGALERIE:


Portréty:

    
Nick

    
Nell

   
Kiri

    
Kim



Antény a vysílačky:

      Backpack
Značení způsobem backpack

    
Střešní anténa

    
Ruční tříprvková anténa

























Aktuálně - informace o projektu:
'Výzkum ekoetologie výra velkého (Bubo bubo) v Lužických horách'


::  Čím se projekt zabývá?

Podrobným sledováním života naší největší sovy, výra velkého, v oblasti Lužických hor a jejich podhůří.

Zjišťován je výskyt a počty hnízdících párů. Pomocí radiotelemetrie (označení vysílačkami) jsou navíc získávány detailní informace o způsobu života označených výrů. Sledováno je chování, prostorová aktivita, i ekologické nároky v širších souvislostech.


::  Proč výr velký?

Výr velký je naší největší sovou a v našich ekosystémech představuje vrcholového ptačího predátora.
Predátoři (šelmy, dravci) stojí na vrcholu potravních řetězců a mohou proto poměrně dobře indikovat kvalitu životního prostředí. Výr velký byl vybrán jako modelový druh pro monitoring jeho populační dynamiky a kvality životního prostředí Lužických hor.

Získané výsledky by měly přispět k lepšímu poznání vrcholových článků potravních řetězců a ekologických vazeb ve sledovaném prostředí. Zajišťují odborný podklad pro praktickou ochranu přírody z hlediska ochranných opatření pro biotopy, výry samotné i jejich potravní základnu.


::  Jak dlouho už projekt trvá?

Výzkum populace výra velkého v oblasti Lužických hor probíhá od roku 1997. Letos je to již devátý rok.

S dobou trvání projektu se v závislosti na počtu vysílačkami označených výrů a jejich prostorové aktivitě rozšířila sledovaná oblast až do okruhu přesahujícího 100 km od původního centra v Lužických horách.


::  Jaké jsou cíle projektu?

Prvotním cílem projektu bylo sledování mladých výrů po opuštění hnízda, aby bylo možné lépe porozumět jejich chování, nárokům na prostředí, jejich věrnosti rodišti popř. prostorové disperzi a to až do doby dosažení pohlavní dospělosti a založení vlastních hnízd.

Po několika letech práce se okruh cílů rozšířil, v současnosti je sledováno chování nejen mláďat, ale i dospělých výrů velkých.


::  Kolik výrů je sledováno?

Doposud byli vysílačkou označeni a průběžně jsou sledováni celkem čtyři výři velcí.

Prvním označeným výrem byl v roce 2002 mladý sameček Kim.
V následujícím roce 2003 byla označena Kimova matka, samička Kiri. Kiri od označení v roce 2003 do roku 2005 už dvakrát hnízdila.

Na sousední hnízdní lokalitě byla v posledních třech letech označena další dvě mláďata. V roce 2003 sameček Nick a v roce 2005 samička Nell. Nick a Nell jsou sourozenci s dvouletým odstupem.


::  Jaký přínos mají získané výsledky pro ochranu přírody?

Dlouhodobý monitoring přináší řadu velice cenných výsledků, jak pro základní výzkum, tak pro praktickou ochranu přírody. Získávány jsou zcela nové informace o chování výrů velkých během celého roku, o vnitrodruhových i mezidruhových vztazích, migracích, prostorovém šíření, využívání biotopů a potravní základny. Jedná se o aspekty chování, které mají zásadní význam pro stabilitu, životaschopnost a populační dynamiku dané populace.

Získané výsledky mohou sloužit především praktické ochraně přírody pro evidenci hnízdišť, ochranu biotopů, ochranu a posilování potravní základny a případně pro realizaci nápravných opatření v prostředí Lužických hor. Z hlediska ochrany přírody jsou cenné především výsledky udávající velikosti území obývaného jednotlivými ptáky. Navíc, získané výsledky mohou mít i obecný charakter a bude je možné využít pro ochranu výra i v jiných regionech.

V současné době je zřejmé, že výsledky projektu rozšiřují základní znalosti z biologie i etologie druhu a mohou tak přispět k lepšímu poznání ekologických vazeb a k ochraně přírody.


::  Jaké jsou další plány?  Bude projekt pokračovat?

Vzhledem k životnosti použitých vysílaček a charakteru projektu je sběr dat dlouhodobý a sledování označených jedinců je plánováno i v dalších letech. Životnost baterií u použitých vysílaček je okolo 4 let. Předpokladem úspěšného završení projektu je pokračovat v započaté práci po dobu minimálně dalších 4 let, tedy po dobu životnosti vysílaček. Snahou ale je pokračovat v práci i dál a označit další výry.

Projekt na sledování výrů velkých běží od roku 1997. Financování projektu je poměrně náročné, proto děkujeme všem, kdo byť nepatrnou částkou na jeho realizaci přispěli. Od roku 2002 se na projektu finančně podílí ČSOP v programu MŽP "Ochrana Biodiverzity". V roce 2004 byl projekt částečně podpořen ze společného programu ČSOP a LČR.

Předpokládáme, že započatý výzkum bude probíhat ještě řadu let. Uvítáme proto další vstřícnou spolupráci MŽP, ČSOP i LČR, stejně tak uvítáme i další sponzory kteří by se chtěli na tomto zajímavém a jedinečném projektu podílet.




Dotazy a náměty na  jan.toth@worldonline.cz